Arabský plnokrevník

Arabské plnokrevné klisny v našem chovu:




Když jsem se rozhodla pro příliv arabské krve do našeho chovu, okolí si myslelo, že jsem zešílela. Bez přehánění. Bez ladu a skladu mi bylo vysvětlováno, jaká je to příšerná kombinace, ať se podívám na toho a toho vedle do vesnice, co je to za zvíře. Vyslechla jsem si hrůzostrašné historky všemožných úrazů a nehod. Ale jelikož jsem od přírody člověk nedůvěřivý vyprávěním jedna paní povídala a ráda pátrám po zdrojích, pátrala jsem.

"Aha, svině arabská říkáš?! Huculo-arab, nebo cosi? A po jakém hřebci? Že bychom se podívali, co je to za rodinu, takový zabíječ jezdeckých snažilů."

Dotazovaný něco nesouvisle zamumlá... že neví přesně. V dokladech to kůň neměl, otec neznámý, ale určitě to byl arab! (Publikum usuzuje podle vytřeštěných očí koně a mírně ušlechtilejší hlavy, než mají místní poníci).

"A ty další koně, co jsi o nich vyprávěl? Po jakém jsou arabském hřebci?"

A tak se po mnoha a mnoha dotazech dostaneme k tomu, že vlastně nikdo přesně neví, něco nelicentovaného tehdy na klisny vlezlo, připouštělo to zadarmo nebo za flašku rumu... a dostáváme se k chovu všeobecně a k tomu, jak se někdy na ty mimořádné koně, což plnokrevní arabové bezpochyby jsou, dívá okolí nezaslouženě s despektem, a jak lze najít mimořádné plemenné hřebce, kteří budou produkovat potomstvo absolutně jiných kvalit.

I kvůli profesi psychoterapeuta jsem přesvědčená, že vrozené dispozice nic nepřemůže. Pokud je někdo těžký neurotik, systematickou prací se utuží a zlepší, ale je to celoživotní boj. A obtíže s tím budou mít i jeho potomci, ať se bavíme o dětech nebo koních. A kde jinde, než společným životem, společným dobrodružstvím, kdy svěřujete sebe nebo svoje děti partnerovi o váze půl tuny a jeho úsudku, ochotě, charakteru, poznáte a oceníte, že zátěž vydrží. Že zabere až za hranice svých sil, že Vás podpoří za cenu vlastní bolesti a nepohodě. Že Vám s laskavostí znovu a znovu odpustí. Nezhroutí se, nechá si vysvětlit. Nabídne řešení, i když nebude chápat...

Proto i když to stojí roky pátrání a vydání se jinou cestou, než zrovna teď směřuje většina (je mnohem jednodušší vystavovat než jezdit), hledáme do chovu vždy koně z rodin, které byly úspěšné a šly zároveň oběma cestami - exteriéru, který nelze oddělit od zdraví (těžko můžete čekat u křivonožky, že nebude mít dřív nebo později v patologicky namáhaném pohybovém aparátu artrózu) a využití pod sedlem. U arabů je to podle mě obzvlášť důležité a jde to, najít kombinaci jezdecké výkonnosti (=stabilní nervové soustavy, využitelné i jinak než na vodění na vodítku:-) a exteriéru. Jak se svěřovala majitelka Pirandela, děda našeho plemenného hřebce, který dosáhl mezi teplokrevnými koňmi titulu Evropský skokový šampion, Francouzský národní skokový šampion, nikdy nebyl poražen koňmi z chovu, ze kterého pocházel, a málokterý teplokrevný kůň ho během sportovní kariéry porazil do stupně ST.:

"Pirandelo byl pro nás především domácím mazlíčkem a přítelem", vzpomíná Fanny Oldfield. "Byl předváděn Markem Gamlinem a vedl si dobře na výstavách, kde získal titul Supreme champion ve Walesu i titul vícešampiona hrabství South West. Startovali jsme i v jednodenní všestrannosti a ve všestrannosti v hrabství Gloucester. Pamatuji, že jsem se s Pirandelem účastnila skokových tréninků pod dohledem mezinárodního závodníka a trenéra olympijských skokových jezdců. Když mě uviděl, jak jedu na malém, černém arabském hřebci, podíval se na mě s despektem a na rovinu mi řekl, že plýtvám časem. Přesto jsme absolvovali celou sérii tréninků a na jeho konci trenér uznal, že už dlouho neviděl tak dobře skákajícího hřebce. Byla jsem tak pyšná na svého malého arábka!



děd HS Pirandelloděd HS Pirandelloděd HS Pirandello

 

 

Pani 20 let (2011)

Pani, naše první arabská plnokrevná klisna. První arabský plnokrevník, na kterém jsem kdy seděla a díky němuž jsem si araby zamilovala... Importovaná z Moldávie, představitelka extrémně tvrdého a výkonného koně.

Publikováno: 18.12.15 12:32 | Připojená galerie: Pani
2014

Adalim Maham - arabsky úplněk, protože se mu na čele skví jako otevřený květ pravidelná bílá skvrna - je první hříbě ze spojení arabský plnokrevník a welsh cob z našeho chovu. Tato kombinace mi přijde geniální, vzhledem k časté malé KVH arabů a jejich drobné kostře a na druhé straně extrémní robustnosti cobů.

Publikováno: 26.1.13 21:36 | Připojená galerie: 2012 - Adalim Maham
Pani a Gamíl 2008

V ranních hodinách se v květnu Pani v roce 2009 narodila nádherná kobylka. Dostala jméno Sabaah el Kheir - dobré ráno, jelikož nám svým příchodem ráno opravdu zkrásněla.

Publikováno: 17.12.12 19:42 | Připojená galerie: Pani
Pani 2008

Gamíl ibn Pani je v současné době valášek, tmavý ryzák s výbornou povahou. Jsme hrdí na to, že takový kůň vzešel z našeho chovu.

Publikováno: 17.12.12 13:09 | Připojená galerie: Pani
Dozadu
4 položky
 1 
Dopředu