Altajský kůň

Altajský kůň (Altajskaja lóšaď / Altaj at)

Domovinou Altajského koně je severní část pohoří Altaj – takzvaný ruský Altaj. Tato hornatá část (nejvyšší hora Bělucha 4506 m.n.m.) jihozápadní Sibiře je dnes politicky Republika Altaj (součást Ruské federace). Altajský kůň je nesmírně staré původní plemeno této oblasti blízce příbuzné mongolským koním. Za jeho předka lze zřejmě považovat koně převalského. Přes příměs krve některých jiných Ruských plemen, ke které došlo zejména díky „prozíravé“ hospodářské politice SSSR, je i současný Altajský kůň velice dobře přizpůsoben drsným klimatickým podmínkám Altaje, za což vděčí především tradičnímu způsobu chovu. Altajci – původní obyvatelé Altaje – chovají koně zásadně venku. Klisny jsou ponechány k chovu v polodivokých stádech s vůdčím hřebcem. Jako jízdní koně a soumary Altajci používají téměř výhradně valachy a hřebce, nehodící se k chovu ani k jízdě, porážejí na maso. I jízdní valaši jsou ale pouštěni na svobodu pokud zrovna nepracují. Přikrmováni jsou pouze jízdní koně pokud jsou používáni v zimních měsících.

V horském, těžko dostupném terénu je kůň pro Altajce vším - přítelem, dopravním prostředkem, zdrojem masa i mléka. Kvalitní Altajští koně jsou velmi skromní, mají velice jistý chod a odvážné srdce. Dovedou překonávat strmé srázy i divoké řeky a vynikají velice dobrou vytrvalostí. Někteří Altajští koně mají též laterální chody, což je velmi ceněno pro překonávání dlouhých vzdáleností.

Altajský kůň dříve dosahoval výšky v kohoutku okolo 137 cm u hřebců a 131 cm u klisen. V současnosti je ale řada Altajských koní až o 10 cm vyšších, zřejmě díky příměsi krve jiných ruských plemen. Altajský kůň má obvykle větší hrubou hlavu, masivní krk, kratší pevné nohy, dlouhý hřbet a silnou záď. Srst Altajských koní bývá v zimních měsících dlouhá a hříva i ocas jsou ideálně též dlouhé a bohaté. 
 
Altajští koně mají většinu představitelných barev. Mezi typické a ceněné patří appaloosa (čókyr; především v barvách leopard, deka a mramor), pinto/strakoš (ala) a plavák s úhořím pruhem a často též zebrováním na předních nohách (kula).

Luděk Brož, Altaj Direkt s.r.o.

Naše klisna plemene altajský kůň je importovaná přímo z Altaje. Altajských koní je v Evropě několik desítek, v Rusku je možné je počítat na stovky. Molnija (altajsky bouře) je jedna z mála klisen v celé Evropě s doloženým originálním ruským původem.

V případě Molniji jsme spolupracovali se zprostředkovatelskou a poradenskou společností Altaj direct s.r.o. ohledně možnosti chovu altajů v ČR. Informace pro nás zjišťoval p.Luděk Brož, který je doktorandem v oboru sociální antropologie na Cambridgeské universitě (Velká Británie), kde se věnuje studiu kultury původních obyvatel Altaje, označovaných souhrnným názvem Altajci, a výzkumným spolupracovníkem katedry archeologie a etnografie Gorno-Altajské státní university. Na Altaji pobýval od roku 1994 pětkrát (naposledy jeden rok mezi lety 2004-5) a v rámci těchto pobytů poznal všechny části republiky. Domluví se oběma oficiálními jazyky, tj. altajsky i rusky.

Jelikož je velice náročné pokusit se vymyslet reálný způsob, jak by mohla být klisna zapuštěna, když v ČR ani okolních státech není altajský hřebec, zvolili jsme po dohodě s panem Brožem náhradní alternativu a připouštíme klisnu hřebci welsh cob, kteří zjemňují Moljininu hlavičku a jsou v tělesném typu i historickým vývojem podobní altajským koním. Navíc je přínos velšské krve do chovu díky dominantnímu fenotypu již osvědčeným zušlechtěním jiných plemen, což dokazuje i produkce kvalitních welsh part bred (podílových welshů) v České republice .