Anglonubijské kozy

Toto zajímavé a vysoce efektivní plemeno bylo vyšlechtěno na Britských ostrovech křížením indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny.
Plemeno je velkého tělesného rámce s pevnou konstitucí, na vysokých nohách, s typickou klabonosou hlavou a širokýma svislýma ušima. U rohatých koz jsou rohy nasazeny široce od sebe, směřují dozadu a neměly by vybočovat ven. Krk je bez přívěsků. Hřbet je rovný a dlouhý, kříž může být mírně vyšší než kohoutek, ovšem bez zakřivení páteře. Srst je krátká a jemná bez dlouhých chlupů. Barva bílá, smetanová, světle hnědá, kaštanová, černá, případně i strakatá. Vemeno je kulaté se širokou základnou, jemné. Poloviny nejsou výrazně odděleny.

Plemeno se vyznačuje vysokou plodností, výbornou mléčnou užitkovostí a kvalitou mléka. Plodnost se pohybuje v rozmezí 200 – 220 %, odchov by měl dosahovat 180 %. Kozy vyprodukují v průměru 1200 – 1500 kg mléka při vysoké tučnosti 4,7 % ( v rozmezí 3,7 – 5,7 %) a obsahu bílkoviny 3,9 % ( v rozpětí 3,4 – 4,4 %).
Živá hmotnost kozlů v dospělosti je 90 – 110 kg, koz 60 – 80 kg.

Anglonubijská koza a naše zkušenosti:

Anglonubijská koza (AN100%) je na jednu stranu teoreticky to samé, co BMW mezi osobními auty, na druhou stranu je to nejnáročnější plemeno koz, které je v Čechách chováno. Při pořízení AN kozy začínajícím chovatelem či chovatelem, který má zkušenost pouze s ovečkami či jednou či dvěma kozami "domácími" klesá procento přežití jeho nové nubije na 50:50. Zní to sice děsivě, ale je potřeba si toto číslo před pořízením uvědomit, aby člověk poctivě zvážil své dosavadní zkušenosti a nebyl šokován neúspěchem. Za chyby v chovu AN se bohužel často platí tou nejvyšší cenou, smrtí zvířete..
Nubije jsou extrémně choulostivá zvířata, která se špatně vyrovnávají se zootechnickými podmínkami v ČR. Jejich citlivý organismus bývá mnohem časteji napaden parazity, nový majitel musí umět bleskově zasáhnout v akutní klostridiální a kokcidiální infekci, časté průjmy mívají těžko identifikovatelný původ, kozy snadno prochladnou, jsou citlivé na prašné prostředí.
Laktace je krátká, 7-8měsíců od porodu, s vysokým nádojem, který často výborně dojící, ale špatně krmitelné zvíře totálně vyčerpá téměř až k úhynu. Kozy během dojící sezony trpí nechutenstvím, mívají období kdy špatně přijímají jádro. Porody bývají bezproblémové, ale aby kůzlata správně rostla, to bývá problém i pro zkušeného chovatele.

Způsob chovu AN u nás:

Už jenom sestavit nové AN stádo je extrémní problém. Nová zvířata se velice špatně aklimatizují a často si předají navzájem infekce, které přenašečům nečinily potíže, ale pro jejich stájové kolegy bývají obrovským problémem. Nubije se snažíme odchovávat co nejpodobnějším způsobem jako kozy hnědé krátkosrsté, s přihlédnutím k jejich náročnějším potřebám. Doufáme, že až nám vyroste generace koziček narozených u nás, že se stav stáda a jejich odolnost znatelně zlepší.

Naše kozy se pohybují v co největší míře venku na pastvině. Na noc chodí do stáje od podzimu do jara a podle potřeby i během léta. Kůzlata se snažíme rodit na pastvině a do stáje nedávat do odstavu téměř vůbec, aby byl začátek jejich života určen náročnými životními podmínkami a organismus byl nucen se jim přizpůsobit. Dodnes jsme nepřišli během prvního měsíce života o jediné kůzle - ťuk ťuk.

Kůzlata jsou silná, hravá a zvyklá na pohyb celého stáda po pastevním areálu. Přiblížením se k odstavu a zvýšenými nároky na matku poté zvířata dle potřeby stahujeme z pastviny a zvyšujeme příkrm. Porody v zimních měsících plánujeme pouze u nejlepších koz, od kterých chceme odchovávat plemenné kozlíky.